Mini  zenová zahrada

Mini zenová zahrada se aranžuje
v přenosném dřevěném boxu
nejlépe o rozměru 40x30 cm
nebo v široké kamenné nádobě.

Zenová zahrada má pevně dané hranice, tedy pole je ohraničeno buď dřevěným rámem, štěrkem nebo kameny, plotem, terasou či stěnou domu. Zahrada má nejčastěji obdélníkový tvar, u moderní zahrady to není podmínkou.

Jako základní materiál se používá drcený šedý granit.

Hlavním prvkem jsou kameny. V tradiční zenové zahradě se používal vždy lichý počet kamenů – minimálně 3. Výjimkou jsou kompozice o dvou kamenech v rozložení 1+1 nebo 2+2. Nejčastěji se používá rozložení 3+1 nebo 3+5. Horní hranice počtu kamenů není pevně dána, ale mělo by platit pravidlo, že méně je více. Kameny v zenové zahradě podněcují k představivosti, iniciují intuitivní vhled a slouží jako prostředek duševní očisty na cestě k osvícení. V suché zahradě se kromě solitérů používají i další kameny, např. v podobě cesty (tzv. placáky) nebo oblázky v říčním toku nebo jako obruba zahrady. Další použití kamenů je možné u japonské zahrady bohatší na prvky, jako jsou můstky, lavice atd.

Dalším z prvků zenové zahrady je voda, resp. asociace vody uhrabáním písku do podoby vodního toku či vodní hladiny. Speciálními hráběmi se tvoří např. kruhy okolo ostrůvku nebo vodní plocha klidná či rozbouřená. Říční koryto nebo potok se dá také napodobit použitím kamenů nebo štěrku.

Doplňkovým prvkem v zahradě je mech či menší keř. Mechy jsou vizuálně příjemným zpestřením jinak suché zahrady.

V dnešní době se postupně rozdíly mezi typy japonských zahrad stírají a kombinují se v nich všechny prvky, jak ze suchých zahrad, tak i z čajových zahrad, což je samozřejmě závislé na prostoru, požadavku a představách majitele zahrady. Více se o dekoračních prvcích dočtete zde.

Důležitým momentem je kompozice zahrady. Zenové zahrady jsou vytvářeny tzv. "pro diváka", který si zahradu prohlíží z pevně daného místa, odkud je pohled nejlepší.